|
|
Odpovědnost za škodu z provozní činnosti podnikatele
Tůma, David ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Hurychová, Klára (oponent)
Odpovědnost za škodu z provozní činnosti podnikatele Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje odpovědnosti za škodu z provozní činnosti podle § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("OZ"), přičemž jejím cílem je vymezit předpoklady této odpovědnosti, a to se zaměřením na pojem provozu. Práce se věnuje taktéž výkladu systematickému, zejména za účelem negativního vymezení provozu dle § 2924 OZ, analyzuje smysl a účel právní úpravy, jakož i odpovídá na otázku, zda lze povahu skutkové podstaty považovat za objektivní, či subjektivní, přičemž současnou právní úpravu porovnává s úpravou předchozí a úpravou PETL. Práce je zaměřena zejména na judikaturu Nejvyššího soudu, ze které si klade za cíl dovodit obecné závěry. Kromě toho se okrajově věnuje také příbuzným skutkovým podstatám odpovědnosti za škodu, zejména za účelem negativního vymezení provozu. V práci bylo dovozeno, že provozem se rozumí výdělečná činnost, která je vykonávána se záměrem činit tak soustavně a která je organizována za použití technologií, věcí či postupů svou charakteristickou povahou vyznačujících se vyšším rizikem vzniku škody pro okolí způsobeným zpravidla jeho technickou náročností. Pro vznik škody z provozní činnosti je nutné, aby škoda vznikla v souvislosti se samotnou povahou provozu, který se vykazuje potencialitou hrozícího...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Uriková, Aneta ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Diplomová práce je věnována tématu poškozeného v trestním řízení a jeho ochrany a jeho procesním právům, kterými v trestním řízení disponuje. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se zaměřuje na vývoj postavení poškozeného v českém právu. Počíná od rakousko-uherského trestního řádu č. 119/1873 ř. z., přes trestní řád z roku 1950, trestní řád z roku 1956, až po současně platný trestní řád č. 141/1961 Sb. V kapitole je pozornost věnována také novelizacím trestního řádu č. 141/1961 Sb., které se významným způsobem dotkly postavení poškozeného. Druhá kapitola je věnována vymezení poškozeného jak pozitivnímu, tak negativnímu, včetně jeho rozdělení na poškozeného, který má v souladu s § 43 trestního řádu právo uplatnit nárok na náhradu škody vůči obviněnému, a může tedy mít postavení subjektu adhezního řízení, a na poškozeného, který toto právo nemá. Kapitola třetí se zaměřuje na vymezení oběti trestné činnosti a jejímu odlišení od pojmu poškozeného. Pozornost je věnována taktéž specifickým právům, kterými oběť trestné činnosti disponuje, a vymezení tzv. zvlášť zranitelné oběti a jejím právům. V kapitole čtvrté jsou představena práva poškozeného s jejich rozdělením na ta práva, která má každý poškozený, a na ta práva, kterými disponuje pouze...
|
|
|
Pracovní úraz a nemoc z povolání
Hoffmann, Matouš ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce řeší problematiku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání a z toho plynoucí povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, prostřednictvím jednotlivých náhrad. Úvodní část poskytuje krátký exkurz do vývoje právní úpravy pracovních úrazů a nemocí z povolání a zabývá se otázkou povinného zákonného pojištění zaměstnavatele, realizovaného prostřednictvím dvou soukromých pojišťoven. Druhá část práce se zabývá okolnostmi, které vedou ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz. Značný prostor je věnován situacím, ze kterých nemusí být na první pohled zřejmé, že během nich může dojít ke vzniku pracovního úrazu. Detailněji jsou tedy rozebrány pracovní úrazy vzniklé při teambuildingu, pracovní cestě a úraz, jež má původ v infarktu myokardu. Dále jsou zde definovány skutečnosti vedoucí k částečnému či úplnému zbavení odpovědnosti zaměstnavatelem. Těmito skutečnostmi jsou lehkomyslnost, zaviněné porušení předpisů anebo pokynů a opilost či zneužití jiných návykových látek. Třetí část se věnuje podmínkám, za kterých vzniká odpovědnost zaměstnavatele za nemoci z povolání. Čtvrtá část se zabývá jednotlivými náhradami, které mají odčinit majetkovou či nemajetkovou škodu zaměstnance. Pozornost je zejména věnována postupu pro určení průměrného výdělku, který slouží...
|
|
|
Aktuální otázky postavení poškozeného a náhrada škody v trestním řízení
Šeflová, Jaroslava ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá velmi aktuálním tématem postavení poškozeného a oběti v trestním řízení a náhradou škody, nemajetkové újmy a vydáním bezdůvodného obohacení v trestním řízení. Práce podává legální definici poškozeného i oběti trestného činu a zabývá se jejich postavením v trestním řízení. U poškozeného v trestním řízení se práce zaměřuje na definici a postavení poškozeného a otázky související s adhezním řízením, v němž soud rozhoduje o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení. Těžištěm otázek týkajících se obětí trestných činů je jejich postavení a práva jim přiznaná s ohledem na nedávno přijatý zákon, který novelizuje zákon o obětech trestných činů, a na mezinárodní úpravu. V průběhu celé práce vyvstávají nejrůznější otázky týkající se správnosti a účelnosti platné právní úpravy, což přináší zamyšlení nad současným stavem a zároveň návrhy de lege ferenda. Práce je systematicky rozdělena do čtyř hlavních částí. V úvodní kapitole práce je pro lepší orientaci a pochopení souvislostí popsán historický vývoj postavení poškozeného, od právní úpravy poškozeného před rokem 1950 až po současný trestní řád, s jeho nejvýznamnějšími novelami. V další části se práce věnuje poškozenému v trestním řízení a aktuálním otázkám s tím souvisejícími. Definuje...
|
|
|
Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení
Kučera, Milan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ve středu diplomové práce "Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení" stojí dvě teze: (i) že rekodifikace soukromého práva představuje v rámci úpravy jednání společnosti (resp. za společnost) pro poškozeného pozitivní změnu ve vztahu k platnosti návrhu, jímž uplatňuje svůj nárok na náhradu škody a tedy i stavení běhu promlčecí doby, a ii) že proces přiznání (či odebrání) postavení poškozeného není v platné úpravě trestního řádu dostatečně upraven, a to zejména z pohledu formy, která je k tomuto rozhodnutí třeba. Uvedená problematika úzce souvisí s druhy škody, které je možné uplatnit v trestním řízení, kategoriemi poškozených a náležitostmi návrhu, jímž se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z komparace jednání společnosti (resp. za společnost) právní úpravy před a po rekodifikací vyplývá, že dříve absolutně neplatné právní jednání pro jeho rozpor se způsobem jednání společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, je v případě jednání za společnost možné ratihabovat. Stavení promlčecí doby ke dni původního uplatnění nároku na náhradu škody díky tomu zůstává zachováno. V případě předchozí právní úpravy bylo nutné provést právní jednání znovu, přičemž promlčecí doba se stavěla až od chvíle jeho bezvadného provedení. Druhá teze byla rovněž potvrzena, neboť byly podrobně rozebrány...
|
|
|
Náhrada újmy na zdraví v České republice a ve Francii, komparativní studie
Hrdličková, Alexandra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Cílem práce je především porovnání právního základu náhrady újmy na zdraví v českém a francouzském právním systému a srovnání jednotlivých odškodňovaných položek. Tímto se snažím o celkové zhodnocení nejen výhodnosti každého ze systémů pro poškozené, ale především schopnosti každého z nich vyvážit na jedné straně možnost soudce zvážit okolnosti každého jednotlivého případu a na straně druhé předvídatelnost rozhodnutí a přiznaných částek, ovšem bez přehnané formality rozhodování. V závěru práce hodnotím také francouzské právní instituty v této oblasti, které by mohly být zdrojem inspirace pro českou soudní praxi. V první kapitole práce porovnávám teoretické základy právní odpovědnosti v každém z právních systémů a jejich dopad na právní praxi odškodňování újmy na zdraví. Tyto teoretické odlišnosti mají důležité důsledky pro praxi náhrady újmy na zdraví v obou právních systémech. Například odlišné požadavky na prokázání příčinné souvislosti či různé postavení aplikace odpovědnosti za škodu způsobenou věcí mají zásadní dopad na postavení poškozeného ve sporech o náhradu újmy na zdraví. Ve druhé kapitole práce porovnávám právní základ náhrady újmy na zdraví v každém z právních systémů. Zaměřuji se tak nejen na zákonnou úpravu této problematiky, ale také na roli judikatury a pomocných metodik náhrady...
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Poškozený a oběť v trestním řízení
Wagnerová, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Cílem mé rigorózní práce je představit analýzu účinné právní úpravy poškozeného a oběti trestného činu, její zhodnocení, vyhledání nedostatků a načrtnutí záměrů de lege ferenda. Rigorózní práce je rozčleněna do čtyř kompaktních celků. V prvním z nich pozornost soustředím na procesní postavení poškozeného jako strany trestního řízení, stručný vývoj jeho historické právní úpravy, definici a některá práva (právo být informován, právo na ochranu a právo být účastníkem trestního řízení). Procesní postavení rozebírám ve světle nové právní úpravy zákona o obětech trestných činů. Tím došlo k poměrně značné novelizaci i trestního řádu. Prostor zde věnuji také právům poškozených, kteří mají nárok na náhradu škody. Zevrubněji popisuji také možné způsoby, jak se v rámci trestního řízení mohou poškození domáhat náhrady škody. Poslední kapitola v závěru nezapomíná ani na načrtnutí některých nedostatků platné právní úpravy a naznačení návrhů de lege ferenda. Druhý celek rigorózní práce pojednává o rozdílu mezi poškozeným a obětí. Tato kapitola rekapituluje nejdůležitější milníky v historii právní úpravy oběti trestného činu a zvlášť se zaměřuje i na mezinárodní úpravu obětí. Naznačuji zde také nuance pojmu oběť a představuji legální definici třech subpojmů oběti, z pohledu dnes již zrušeného zákona o poskytnutí...
|
|
|
Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení
Solil, Martin ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení Předmětná diplomová práce se zabývá ochranou poškozeného v trestní řízení jako celku, zejména s ohledem na jeho postavení jako strany v trestním řízení a na katalog procesních práv, která mu trestní řád zakotvuje. Cílem této práce pak byl komplexní rozbor postavení poškozeného v českém právní řádu, se zaměřením na odlišení pojmu poškozený (jako strany trestního procesu) a pojmu oběť trestného činu, jakožto osoby, jejíž práva byla určitým způsobem narušena. Práce je tříděna do pěti hlavních kapitol, které se dohromady zabývají různými aspekty postavení poškozeného v trestním řízení. První kapitola obsahuje důkladný rozbor pojmu poškozeného, tak jak je definován v ust. § 43 trestního řádu. Současně je zde zakomponován rozbor omezení či vyloučení účasti poškozeného v trestním řízení. Závěr této kapitoly je pak věnován zmíněnému odlišení pojmů poškozený a oběť, zejména ve světle nového zákona o obětech trestné činnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá historickým vývojem pojmu a postavení poškozeného v české (resp. československé) právní úpravě, zejména s ohledem na legislativní změny trestního řádu provedené po roce 1989. Třetí kapitola pojednává samostatně o postavení poškozeného v trestním řízení, tj. poškozený je zde vymezen jednak jako strana trestního...
|
|
| |
host ::
RSS.